CVOK 2017

Malé ohlédnutí za akcí CVOK.

Letos jsme s Biňosem opět oželeli jeden vékend někde v Ádru a v krásném pátečním odpoledním provozu jsme se snažili dostat do oblasti Kokořínska. Střezivojice, hospoda Bouda náš cíl. Zde startuje akce CVOK (Cyklistický Výlet Okolím Kokořínska), kterouž-to vymyslel Tatuš (ti co jezdí do Ádru nebo někam jinam na písek ho znají). Večer se rozlosovalo 29 věží z 29-ti oblastí průvodce Dubské skály a do půlnoci jsme se snažili plánovat trasu tak, aby to za těch 12 hodin dalo alespoň 10 bodů. Co věž to bod, někdy 2 až 3 to v závislosti na dostupnosti a obtížnosti nejlehčí cesty. Povolena je pouze mapa, průvodce a fotky věží z pozvánky. To jsme zjistili loni, že je dobrý mít všechny tyto pomůcky.

Ráno v 8 start, všude je to kousek, ale pořád nahoru dolu, údolíčko za údolíčkem. Všude samé okrajové skály a občas nějaká ta věž, ale jak trefit tu správnou, že. Ani letos jsme se nevyvarovali omylu. Šup šup párkrát nahoru dolu a už je po obědě, máme šest bodů a pocit, že to letos celkem stíháme. Valíme pro sedmý bod, věž povinná, Cvok. Tu čtyřmetrovou nádheru jsme nejprve 20min hledali a stejně tak dlouho dobývali jakousi čtyřkou. Časový průměr stále vyhovující a valíme na Kovadlinu. První pokus – Oront, 500m odchylka. Druhý, třetí, čtvrtý pokus trefit to správné údolíčko, smůla, byla 50m vedle, ale nakonec přeci jen. Další věž Muflonka, jak přes kopírák. Když neumíš číst mapu a věž hledáš nad okrajem, místo pod ním, tak se celkem naběháš, jo a to jsme vlastně ještě skoro 2km jeli sice správně po žluté, ale opačným směrem. Takže najednou je skoro 19hod a nám chybí bod, síla, voda a nutno podotknout, že Střezivojice jsou na kopci (ze všech stran). Chvíli už i tlačíme po asfaltce a mudrcujeme, zda stávajících 9 bodů (což je stejně jako loni) nám stačí (sic to není splnění min. limitu, ale večírek si užijete stejně jako po jeho splnění) a tím si i uznáme, že se alespoň nehoršíme (což v tomhle tom věku je důležitý, ženský doma ty člověka moc nepovzbudí), nebo zariskujeme a dáme pokus o desítku s tím, že za každé zpoždění 10min je bod dolů a to by ten pocit o tom nehoršení se vzal rychlo za své. Jdem do toho, zlomíme statistiku, prostě aspoň jedna věž musí vyjít na poprvé. Zákeřná, takhle na závěr asi nejvhodnější název věže. Šup do Šemanovic, kolem hřbitova, jeb kolem do lesa a seběh pod okraj. Našli jsme jednu ze tří věží, co tu měly být někde blízko u sebe. Kruh tam je, šero už je taky celkem dost, čas 19:23 jsem nahoře. A je to ona. Biňos to hrne hlava nehlava, zápis a něco po půl vybíháme (no to snad vlastně ani ne) kopcem ke kolům a už není čas ptát se kdo je kdo. Biňosek se drží stále na kole (čemuž jsem nechtěl uvěřit), poslední dva km ho trochu popostrkávám, ale vyplatilo se. Sic jsme dorazili poslední (to při našem počtu bodů, ale nehraje moc roli), ale čas 19:58 po 12hod a 10 bodech, tomu se říká organizace výletu – pěkná haluz. Následuje vyhlášení, předání putovního poháru pod heslem „vymysli a vyhraj“ (Tatuš vlastnoručně vyrobil a už ho teda i dvakrát vyhrál) a večírek, tak ten se letos protáhl až do tří. Jen pro dokreslení vyrovnanosti startovního pole, loni Tatuš se Sámem 100km/25bodů/2500m převýšení, my tak 50km/9bodů a další i 5bodů (taky se nemohli dohledat). Letos to bylo podobný. Loni nás jelo myslím 7 dvojek a Iwoš sólo, letos jen 4 dvojky (jen kvůli termínu, ale letos to prý jinak prostě nešlo).

Berte to jako pozvánku na příští ročník. Je to tam parádní především na kolo, běh a prochajdy. Dubové lesy, údolíčka, krásný starý (opravený) chalupy a nejsou tam lidi (aspoň v tuhletu dobu). Kluci (a já vloni taky) to dělají tak, že ubytují rodinku někde v okolí a v sobotu se vyblbnou. Není to špatný mít důvod navštívit občas i jiný kraj.

Zde odkaz na články z loňska od Tatuša a Skobiče. http://horoklub.me.cz/2016/cvok.html

Příspěvek byl publikován v rubrice Lezení a jeho autorem je Heliks. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář