Tak se to zase povedlo – náš druhý výlet do Bosny je za námi! Vyrazily jsme ve složení já (Terka), Bětka a Hanka, která s sebou vzala posilu – svého šikovného syna Vojtu. Tentokrát jsme si naplánovaly šestidenní výlet, kdy jsme využily volna během Velikonoc.
První dva dny jsme strávili v oblasti Skubajl, která je charakteristická krátkým nástupem z kempu a kolmými cestami v obtížnosti 5a až 6b (francouzská stupnice). Některé cesty tu mají až 40 m, takže doporučujeme 80m lano.
Na další 2 dny jsme se přesunuli do asi nejznámější bosenské oblasti – Pecka. Vápencové stěny jsou tu tvořené dírkami, které působí dojmem, jako by z nich vypadly oblázky. Lezení je tu specifické – po kolmých až mírně převislých stěnách. Potkali jsme tu i další členy našeho oddílu, takže o zábavu nebyla nouze.
Poslední dva dny měly být odpočinkové, s plánem prozkoumat horskou oblast Klekovača. Nakonec jsme ale kvůli špatnému stavu silnice a chladnému počasí změnili plán a navštívili malé městečko Ključ. Protéká jím nádherně modrá řeka Sana, a my jsme využili místní vodácký kemp. Lezení tu zatím není moc rozšířené, cesta ke skalám přes husté křoví byl zážitek sám o sobě. Leze se zde opět po vápenci – někdy pevném, jindy už méně kvalitním. Oblast má potenciál, ale jak to tam dopadne, se teprve uvidí.
Lezení v Bosně jsme si skvěle užili – počasí nám přálo, zalezli jsme si parádně, ochutnali místní dobroty a domů si odvážíme další krásné vzpomínky.
